Podkova

Lutka Petr

1:V sEádře hlavu mám, proč, teď svěřím vám,
pHodkova, prý pro štěstí, spC#madla a, to neštěstí,
já pEod ní prDávě stEál.
2:Hlava bolavá, trochu děravá,
v sádře celá zalitá, neholená, nemytá,
je zlá a taky nezdárná.
R:JHak železo udeřilo, tC#mak v ní něco přeskočilo,
žHe se zcela vykouřilo jmC#méno dívky mé,
Hať ji trápím sebevíce, mC#mlčí jako zpovědnice,
vzpEomenout si nHe a ne a nEe.
3:Se srdcem raněným, mozkem zazděným
střídám města ulice a každé pěkné mladice
se ptám, zda jsem její elegán.
R:"Mohl byste jím snad býti, musíme to promysliti,
to byste však nesměl míti hlavu sádrovou,
můj chlapec má hnědé vlasy, černé oči plné krásy,
a vy jenom kouli gypsovou."
4:Teďka, když to vím, závěr učiním:
na podkovu, šťastnou věc, věří jenom pitomec
jak jEá, jak byl jHá, jak jEá,A jak jHá.E 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:47:58.492+00:00
Výsledky hledání: